Tue. May 30th, 2023
0 0
Read Time:7 Minute, 14 Second

Do metropole nynějšího hlavního protivníka Západu míří nový muž z Černínského paláce. Má přejet z tureckého Istanbulu, kde v tuto chvíli vede český úřad. Diplomat Jiří Čistecký patří k expertům na bezpečnost a dlouhodobě se pohybuje na vysokých pozicích Ministerstva zahraničí.

„Tah“ Čisteckým působí jako otevírací manévr křehké diplomatické partie. V Moskvě zároveň přesluhuje nominant předchozí vlády, velvyslanec Vítězslav Pivoňka, a čeká se jeho návrat do Prahy. Na druhou stranu, Čistecký nemá do ruské metropole odjet v „hodnosti“ velvyslance.

Vláda podle informací Seznam Zpráv v těchto dnech řeší rébus, jak nově nastavit vztahy s Ruskem, kde vládne „teroristický režim“, jak se v listopadu usnesla Poslanecká sněmovna, a to i hlasem samotného premiéra Petra Fialy (ODS).

Pokud by Česko v časech války vyslalo do Moskvy nového plnohodnotného velvyslance, muselo by Moskvu žádat o souhlas. Ambasador by také dle pravidel diplomacie musel slavnostně předat do rukou Vladimira Putina své pověřovací listiny. Ve hře proto má být podle informací Seznam Zpráv i scénář, že Čistecký by v Rusku mohl výhledově působit jako chargé d’affaires, což fakticky na daný čas snižuje diplomatické vztahy obou zemí.

Napětí na ose Praha–Moskva

Česko a Rusko si navzájem posílá diplomaty už od aféry Vrbětice v roce 2021. Na ambasádách obou zemí působí dnes řádově jednotky diplomatů. Ještě před dvěma lety přitom Rusové měli v Praze na velvyslanectví kolem 120 lidí, z toho necelou padesátku diplomatů. Šlo o dědictví studené války. Podle české vlády ale mělo jít převážně o agenty ruských zpravodajských služeb.

Čtyři roky s Putinem

Ministerstvo zahraničí plán vyslat do Ruska Čisteckého nepopírá, detaily si ale nechává pro sebe. „Pan kolega Čistecký je v tuto chvíli generálním konzulem v Istanbulu, řeší tamní agendu a možné personální přesuny nebudeme komentovat do doby, než nastanou,“ uvedla mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová.

Podobně zdrženlivé vyjádření dodala Wernerová i k otázce, kdy by měl na postu ambasadora v Moskvě skončit Pivoňka. „Velvyslanci působí na místě vyslání do momentu svého odvolání vládou a následného ukončení vyslání. Stejně tomu bude i v případě pana velvyslance Pivoňky. Jak je známo, Ministerstvo zahraničních věcí personální informace o budoucích velvyslancích nekomentuje,“ dodala.

Velvyslanci standardně na svých misích v zahraničí působí čtyři roky. Ty Pivoňkovi uběhly minulý měsíc.

Právě v říjnu 2018, čtyři roky po okupaci Krymu, odstartoval své působení v Moskvě slavnostním setkáním s Putinem. Tehdy dle svých vyjádření v médiích vyhlížel spolupráci s Ruskem v obchodní sféře a – z dnešního pohledu dost nešťastně – také v energetice.

Otázka obsazení ambasád Česka a Ruska byla živým tématem už před tím, než Rusko napadlo Ukrajinu. Počty diplomatů v obou zemích se nejprve v důsledku aféry Vrbětice a později v souvislosti s napadením Ukrajiny snížily na minimum. Řádově jde o jednotky diplomatických pracovníků na obou úřadech.

Jako chytrá horákyně

Jediné, na co si Praha s Moskvou zatím „nesáhly“, byli právě velvyslanci. Dosud úřadují v obou zemích.

V půlce listopadu ale také Poslanecká sněmovna vládními hlasy spolu s ANO schválila usnesení, které stávající režim v Rusku označuje za teroristický kvůli agresi na Ukrajině a útokům na civilisty i civilní infrastrukturu, jako jsou elektrárny a teplárny. A i tento krok dodalo akutnější ráz otázce, jak dál se vzájemnými vztahy.

Šéf diplomacie Lipavský (Piráti) o rezoluci nehlasoval, protože není poslanec. Opakovaně ale říká, že pokládá za důležité „udržovat alespoň ty nejzákladnější vztahy s Ruskem“.

Podle zdrojů Seznam Zpráv se v Černínském paláci rodí plán, jak s česko-ruskými vztahy dál – otěže na české ambasádě v Moskvě má převzít Čistecký, Pivoňka má ustoupit do pozadí a má se stáhnout do Prahy.

Vše se má ale obejít bez velkých gest a demonstrativních odvolávání velvyslanců. Čistecký má působit jako zástupce velvyslance. Když ve funkci oficiálně skončí Pivoňka, mohl by zkušený Čistecký, který navíc přijíždí z Turecka, jež funguje tak trochu jako vyjednavač mezi Ruskem a Ukrajinou, být ve funkci chargé d’affaires.

Kdo je Jiří Čistecký

Diplomat, který má zamířit do Moskvy, v současné době působí jako generální konzul v tureckém Istanbulu. V české diplomacii je už od roku 1994. 

V minulosti byl mimo jiné ředitelem odboru států střední Evropy či zvláštním zmocněncem Ministerstva zahraničních věcí pro záležitosti holocaustu. V letech 2014 až 2018 byl tajemníkem pro analytickou činnost v kabinetu ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD), následně byl zástupcem ředitele bezpečnostního odboru Černínského paláce.

Pokud jakoukoli ambasádu vede diplomat v hodnosti chargé d’affaires – a nikoli velvyslanec – vždy to značí napětí ve vzduchu, byť často diplomaté mluví o různých praktických důvodech, které k tomu vedou.

V tuto chvíli mají například v Praze ambasády jen s „šaržíky“ dokonce dva klíčoví spojenci Česka – USA a Ukrajina. Přestože oficiální vysvětlení jsou vnitřní a praktické důvody v těchto zemích, tento stav nepochybně souvisí i s proruskými postoji, které dlouho zastával český prezident Miloš Zeman, a s jeho neomalenými vyjádřeními na adresu obou zemí či jejich zástupců.

Foto: Ministerstvo zahraničních věcí, Seznam Zprávy

Generální konzul v Istanbulu Jiří Čistecký (na fotce třetí zprava) například loni v prosinci připomněl Den lidských práv snídaní s tureckými lidskoprávními organizacemi.

Putinovy „krvavé ruce“

Seznam Zprávy zjišťovaly, jak se k budoucnosti česko-ruských vztahů staví čeští politici a zda má podle nich Česko u „teroristického režimu“ reprezentovat velvyslanec.

„Nejsem příznivcem úplného přerušení vztahů s Ruskem, základní komunikační linka má být. V tuto chvíli by asi bylo nejlepší, kdyby v Moskvě co nejdéle zůstal velvyslanec Pivoňka. Zároveň je dobré, abychom byli připraveni na různé scénáře vývoje diplomatických vztahů s Ruskou federací,“ řekla Seznam Zprávám autorita ODS přes diplomacii, exministr zahraničí a obrany a v současnosti europoslanec Alexandr Vondra.

Pro vládní politiky je těžko představitelné, že by za současné situace navštívil Kreml nový český velvyslanec a třásl si rukou s Putinem. „Osobně pochybuji, že přítomnost našeho velvyslance v Moskvě má smysl. Bilaterální relace je na bodu mrazu a nutné kontakty mohou zajistit řadoví diplomaté. Jedná se však o rozhodnutí exekutivy, zejména ministra zahraničí. Co se týče případného předávání pověřovacích listin do Putinových krvavých rukou, jsem rozhodně proti,“ řekla Seznam Zprávám Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Parlamentní deklaraci o teroristické podstatě současného ruského režimu předkládala místopředsedkyně zahraničního výboru Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). „Počítáme, že bude následovat celá řada kroků – od redefinice našich vztahů s Ruskem až po diskuzi nad tím, kdo přesně na naší ambasádě v Moskvě zůstane, co tam bude dělat a hlavně, zda je to tam pro něj bezpečné,“ řekla Seznam Zprávám.

„Ohledně konce mandátu pana Pivoňky, stejně jako vhodnosti předávání pověřovacích listin do rukou Putina – i to bude samozřejmě otázkou dalších jednání, nemyslím, že situace s předáváním listin do rukou diktátora by měla nastat, ani že nastane, očekávám jiné řešení,“ dodala.

Pro parlamentní rezoluci hlasovalo i opoziční ANO, to ale kritizuje vládu, že zatím jde jen o gesto. „Už při hlasování o tom usnesení jsme se ptali představitelů vlády na to, zda jde jen o deklaratorní stanovisko, nebo zda z toho vyplývají nějaké konkrétní důsledky. Bohužel jsme se ale odpovědi nedočkali,“ říká místopředseda Sněmovny za ANO Karel Havlíček.

USA na levelu chargé

V současné době mají vztahy s Ruskem na nižším „levelu“ i USA. Poté, co z Moskvy odjel velvyslanec John Sullivan, úřad vede jen americká chargé d’affaires Elizabeth Roodová. Důvodem odjezdu Sullivana byly ale rodinné důvody. Šéf Bílého domu Joe Biden už navíc oznámil kandidátku na novou americkou velvyslankyni v Rusku Lynne Tracy – to zároveň znamená, že už musí být schválená ruskou stranou. Za jak dlouho se funkce ujme, není ale jasné.

Šéf Kremlu Vladimir Putin od začátku války uváděl do úřadu nové ambasadory jen jednou, v září. Byli mezi nimi i velvyslanci členských zemí EU – Portugalska a Kypru. Všechny země EU přitom Rusko zařadilo na seznam zemí, které nejsou podle tamního režimu přátelské.

O tom, jak nastavit vztahy s agresorem Ruskem, se vede diskuze i na úrovni EU. „Potřebujeme udržet základní diplomatickou komunikaci. To ale neznamená, že chceme rozvíjet spolupráci s Ruskem, to je jasné z toho, na jakých číslech si teď ruská ambasáda stojí. Tento postoj, se kterým nejsme v Evropě sami – s námi je Polsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko – naše vláda prezentuje i na úrovni Evropské unie,“ popisuje poslankyně Urbanová.

Happy
Happy
0 %
Sad
Sad
0 %
Excited
Excited
0 %
Sleepy
Sleepy
0 %
Angry
Angry
0 %
Surprise
Surprise
0 %

By aathif

Average Rating

5 Star
0%
4 Star
0%
3 Star
0%
2 Star
0%
1 Star
0%

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *