Sun. May 28th, 2023
0 0
Read Time:2 Minute, 55 Second

Teplo a světlo zajistí Čechům i v tomto roce odepisovaná elektřina z uhlí. Před příchodem zimy zajišťují uhelné elektrárny 43 procent elektrického proudu. Pouze tyto elektrárny navíc mohou nabídnout volné kapacity, až se spotřeba zvýší v mrazivých měsících.

Závislost Česka i sousedních zemí na uhlí dokumentují data poradenské firmy electricitymaps.com, kterou podporují velké energetické koncerny, jakými jsou EdF nebo E.ON.

„Odklon od uhlí“ nastane už v roce 2033, slíbilo programové prohlášení vlády Petra Fialy letos v lednu. Po deseti měsících je zřejmé, že plán půjde realizovat jen těžko. Za celý minulý rok zajišťovaly uhelné elektrárny v průměru výkon 3,5 gigawattu (GW) elektřiny a pokryly tak 34 procent spotřeby.

Koncem letošního listopadu však zabezpečovaly pro veřejnou síť 5,3 gigawattu, tedy 40 až 45 potřebného výkonu.

Důvodem je nejen nástup zimy z posledních dnů, ale také větší poptávka v okolních zemích. Například 2. prosince ráno využívala čtyři gigawatty tuzemských kapacit energetická soustava Rakouska a prostřednictvím slovenských sítí také Maďaři. Proti tomu mělo Česko k dispozici přebytek ve výši jedné GW z Polska. V předchozích dnech bylo prominentním zájemcem o českou elektřinu zase Německo.

Zdejší soustava má přitom rezervy pouze v uhlí. Atomové elektrárny sice dokážou nabídnout kapacitu čtyř GW, v těchto dnech však jedou na plný výkon. Totéž překvapivě platí pro obě paroplynové elektrárny s výkonem 1,3 GW, i když musejí využívat drahou a těžko dostupnou surovinu.

Obnovitelné zdroje nepomohou už z toho důvodu, že jejich výkon je v Česku z celé Evropy vůbec nejnižší. To se těžko může v dohledné době zlepšit evropskou politikou Green Deal, která přednostně investuje do elektřiny z větru a ze slunce. Ovšem ve dnech, kdy je pod mrakem a nefouká, zajišťují tyto dva zdroje necelé procento zdejší spotřeby.

O tom, jak je pomoc obnovitelných zdrojů nejistá, svědčí současná situace Německa, které loni pokrylo větrem, sluncem, biomasou a vodou 45 procent své spotřeby. S touto zkušeností začalo vyřazovat z provozu uhelné i atomové elektrárny.

V chladných listopadových dnech, kdy nefoukalo ani nesvítilo slunce, ovšem dodávaly obnovitelné zdroje jen 15 procent elektřiny. Zrušené atomové bloky už nešlo zprovoznit, proto se Němci vrátili k uhlí. Například první den v prosinci odpoledne pokryly uhelné elektrárny spolu s předraženým plynem tři čtvrtiny celkové spotřeby. V roce 2019, kdy Evropská unie vyhlásila program Green Deal, přitom tvořila obě fosilní paliva jen 38 procent energetického mixu.

„V mezinárodním srovnání to je katastrofální výsledek,“ komentoval poslední vývoj na trhu s elektřinou deník Welt. Připomněl tím, že účelem Green Dealu bylo zastavit spalování uhlí a posléze také plynu, aby se omezily emise oxidu uhličitého a zpomalila klimatická změna.

Podle electricitymaps.com v pátek ráno přitom Němci při výrobě jedné kilowatthodiny vypustili do ovzduší 673 gramů oxidu uhličitého. To je o polovinu víc než průměr roku 2019 a zároveň třetí nejhorší výsledek v Evropě po Polsku a Kypru. Česko bylo s 635 gramy na čtvrtém místě. Před horším umístěním Čechy zachránil fakt, že skoro třetinu výroby zajišťuje výroba elektřiny z jádra.

Hlavním rizikem pro cenu elektřiny se v této situaci stává rostoucí cena emisních povolenek. V posledních dnech povolenky zdražují proud z uhelných elektráren o dvě koruny za kilowatthodinu.

Happy
Happy
0 %
Sad
Sad
0 %
Excited
Excited
0 %
Sleepy
Sleepy
0 %
Angry
Angry
0 %
Surprise
Surprise
0 %

By aathif

Average Rating

5 Star
0%
4 Star
0%
3 Star
0%
2 Star
0%
1 Star
0%

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *