0
0
2. prosince 2022 10:41
Objevil ji Vašta, nikoli Roháč
Právě v Semaforu zažila Burianová dobu své největší slávy. Účinkovala například v představeních Jonáš a tingl tangl, Člověk z půdy, Kdyby 1000 klarinetů, Zuzana v lázni nebo Smutek bláznivých panen. Výborně jí seděly komediální postavy půvabných naivních dívek. Vyučená elektromechanička si ale svůj divadelní křest odbyla už v 15 letech v amatérském divadle Paradox. Snažila se také vyvrátit tvrzení, které kolovalo na internetu, že pro Divadlo Semafor ji objevil její první manžel, slavný režisér Ján Roháč (✝48).
Ve skutečnosti jí na tuto scénu pomohl režisér Jaromír Vašta (✝64), který se kamarádil s jejími rodiči. Se slovy: „Chceš si vydělat čtyřicet korun?“ ji pozval na natáčení pořadu Vysílá studio A, kde Jiří Suchý (90) zrovna točil svou píseň Pramínek vlasů. Zuzana Burianová přišla na scénu s přidělaným copem, který jí Suchý v závěru písně odstřihl. Pak se spolu dali do řeči a principála zaujala natolik, že ji vzápětí pozval do divadla. Nejen proto, že uměla zpívat a hrát na kytaru, ale i kvůli jménu Zuzana.
Se Suchým i s Grossmannem
S tímto jménem byl totiž Semafor úzce spjatý od počátku 60. let. Všichni známe Písničku pro Zuzanu v nádherném podání tehdejšího člena divadelního souboru Waldemara Matušky (✝76). Na scéně se také hrály hry Zuzana je sama doma nebo Zuzana je zase sama doma, ale tajemnou Zuzanu diváci nikdy neviděli – znali pouze její hlas. Až při premiéře hry Zuzana je všude jako doma se publiku ukázala i Burianová coby nová posila souboru.
Ve skupině Jiřího Suchého si zahrála naposledy v představení Případ Eleonora, poté vystupovala s Jiřím Grossmannem (✝30) a Miloslavem Šimkem (✝63). Právě s Grossmannem nazpívala svůj nejznámější hit Ano, pane Jiří. Do jejího repertoáru patřily také populární písně jako Co jsem všechno ztratila a Máš už jít.
Filmaři jí dávali menší role
Před kamerou stála Burianová poprvé ve 14 letech, když si zahrála Hanku v rodinném filmu Chlapec a srna (1962). Na filmovém plátně figurovala jako herečka menších rolí – objevila se například ve snímku Fantom Morrisvillu (1966) nebo Bylo čtvrt a bude půl (1968). Tady vaší pozornosti nejspíš unikla, určitě si ji ale pamatujete jako skladnici Bohunku, která si ve filmu Vesničko má středisková (1985) stěžuje panu Pávkovi (Marian Labuda, ✝73), že ji nemá kdo zahřát.
Někteří si ji vybaví i jako zdravotní sestru Zuzanu ze seriálu Nemocnice na kraji města (1981). Krásná plavovláska se také několikrát objevila v cyklu malých televizních příběhů Bakaláři. Naposledy si zahrála v TV filmu Dědek Bárta (1989).
Smutná zpráva ze Švýcarska
Její první manžel Ján Roháč v roce 1980 zemřel. Později se seznámila s trumpetistou Zdeňkem Kučerou, který žil řadu let ve Švýcarsku. Po svatbě v roce 1990 se za ním přestěhovala do městečka Hinwil v Curyšském kantonu a (až na malé výjimky) pověsila hereckou kariéru na hřebík. O to víc se ale věnovala své další velké vášni: vaření. Jednu dobu dokonce pracovala jako kuchařka na poloviční úvazek. Pravidelně jezdila do Česka a měla to v plánu i nyní. Už to nestihla – osudným se jí stal pád ze schodů. ■
